Magazín Kulturák

Webový magazín věnovaný cz/sk rockové hudbě

Trautenberk v tichu u sporáku!

Himl hergot donrvetr krucajs element! Jinak začít povídání o kapele Trautenberk snad ani nejde. A i když tady nejsme v pohádce, na scéně rock’n’rollu, podobné prvky určitě najdeme. 

Bylo nebylo, roku 2010 se na české scéně objevila v městě zvaném Klatovy skupina pána z Trautenberka. Její složení se ve století jednadvacátém obměnilo z Anče, Kuby a hajného na ryze mužské osazenstvo stojící pevně na svých nohou, beze strachu z vládnoucí vrstvy, rozdávající rány maximálně paličkou nebo kopákem do bubnů. 

Vše vypadalo slibně, kapela si žila a tvořila, všem bylo do zpěvu. 

Pak se ale stáhla temná mračna a na mollovou strunu na poslední rozloučenou bylo nutno zahrát frontmanovi kapely Obroušovi. Černý satén zahalil na malou chvíli kytary, bubny, basy a duše všech členů i fanoušků roku 2014. 

Trautenberka ovšem oslovil bájný tvor Míra “prasopes” Císler, mající již dobrou pověst u tří bratříčků Tleskačů, Knírů a Požáru mlýna. Z pomyslného rozcestí se tak oba chlapci dohodli na spolupráci a vybrali si cestu záře pódiových reflektorů a reprobeden. Do duší všech přísedících se opět rozlila hudba.

Než byste, děti, řekly švec prťavec, zaznělo v budoárech kulturních domů i domácích repráků opět to slavné Himlhergotdonrvetr. Psal se rok 2016. 

Kapela se vydala objevovat širé okolí, navštívila nejeden kraj, město i obec a všem rozdávala svou kouzelnou mocí radost i zpěv. V zimních měsících letošního roku vydala dokonce album s “vánočním” názvem Ticho nad pekáčem, které je možné získat za menší poplatek na jakémkoliv jejich koncertě. 

Skupina žije stále, a jestli se nerozpadne, bude žít ještě dlouho.
Zazvonil zvonec, pohádky ale není konec.

 My vám posíláme čarovným internetem přímo pod článek její čarovnou moc.

Komentáře